26. Tiptoe: To je Kanec!

Absolutně jsem nepochopila smysl téhle kapitoly :'D Nobody caaaares! Dobře, nedali ste mi ani 3 komentáře od jiných lidí ale nevadí -_- No, snad se vám bude líbit a měla to možná být velká mega pařba ale to se dozvíte v další kapitole, která nevím kdy bude :D Díky, Cath xx

Dort připravený, konfety nachystané, altánek vyzdobený a občerstvení v něm připraveno též. Všechno vypadalo, jakoby se zde měla konat nějaká mega pařba a ne narozeninová oslava pro ani ne deset lidí. Výhoda prachatých kamarádů, že? Nevyužíváme, oni sami se nabídli, že zajedou na našich dívčích kolech do města pro potřebné věci. Tak se těším, až někomu vystřelím konfety nad hlavou. Nejspíš moje oběť bude Roxy. Bude to takové narozeninové překvapení, jako celá párty. Poslala jsem Liama převléct a já jsem se na tuto aktivitu chystala taktéž. Moje jediné oblečení, co jsem si vzala na párty, byly černé šaty a černé lodičky, které mi koupila máma k narozeninám. Nikdy boty na podpatku nenosím, ale neodmítla jsem a rozhodla jsem se naučit na tom chodit. Teď byla jedna z dalších šancí. A rozhodně jsem tento outfit chtěla využít na oslavu Roxy. Stála jsem v koupelně před zrcadlem a dívala se na sebe. Spíš upřeně koukala na obličej. Přemýšlela jsem, jestli si mám domalovat stíny nebo ne. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné, a proto jsem se rozhodla, že ano. Nějaké to oživení muselo být. Už odpoledne jsem Roxy ukradla její make-upovou taštičku a tak jsem se v ní prohrabala a nalíčila se. Použila jsem i rtěnku, což se nikdy nestalo. Možná jednou. Tak, hotovo. Byla jsem jako nějaká lehká děva z baru, ale komu to vadí? Ještě naposled jsem si rozcuchala vlasy rukou a znovu je uhladila. Usmála jsem se na odraz v zrcadle a opustila jsem koupelnu. Před vstupem ven, kde všichni už čekali krom Roxy, jsem se zastavila a nadechla se. Nikdy mě neviděli v takových šatech a v takových botách. Pokud to nebyly Keds tak to nebyly boty pro mě. Pomalu se stmívalo. Zahlédla jsem jak Niall v tílku a teplácích. Bože, teď se cítím ještě víc debilně. Všichni tam určitě budou v teplácích a šortkách a já v šatech. No a co, nevadí. Už se nebudu převlékat. Prošla jsem ven a zatáhla dveře na domě. Dlaněmi jsem si upravila sukni na zadku a vyšla jsem. Cítila jsem se jako modelka, když jsem postupovala po schodech do altánku. Až do doby, než jsem zakopla a zachytil mě až Niall, který ještě ani pořádně nestihl vejít.
„Díky,“ zamumlala jsem a odhrnula jsem si vlasy z obličeje.
„No páni! Car! Vypadáš skvěle!“ divil se Louis a upravoval si ležérní sako na loktech. Vydechla jsem si, že nevypadám jediná jako z New Yorku. Liam měl na sobě kostkovanou košili zapnutou až ke krku a rifle. Vypadal tak neskutečně nádherně, že jsem skoro roztála. Zbyly by tady po mě jen ty boty. Harry měl taky košili, vínově červenou ale nezapnul si ji až ke krku plus černé upnuté rifle. Na Liama teda ani z poloviny neměl. Na Liama nemá ani Obama. Liam je boží, boží, boží. Stačí, Carmel uklidni se. Louis měl červené tričko pod tím ležérním sakem, jak jsem už říkala, a šortky nad kolena. Nialluv outfit už jsem také okomentovala. Totálně se netrefil, ale zvykla jsem si, že nic jiného nenosí. Zayn měl pouze modré tričko a kalhoty. Stejně jsem vyčnívala nejvíc.
„Díky,“ řekla jsem znovu a usmála jsem se na Louise.
„Ne, končím tady! Právě mě zastřelila tvoje okouzlující krása!“ vykřikl na oko naštvaně Niall a potom mě silně objal. Zasmála jsem se mu přes rameno a viděla jsem jak Liam s Harrym přikyvují. Pravděpodobně jsem se začervenala a tak jsem se radši podívala do země. Až teď mi došlo, že to není moje párty nýbrž Roxy. Zvedla jsem hlavu a porozhlédla jsem se okolo.
„Kde je Rox?“
„Za pět minut je tady, připrav si konfetky!“ zatleskal si Harry a podával mi silnou trubku plnou konfet. Usmála jsem se a prohlížela si návod na obalu. Liam zapaloval svíčky na dortu a Niall aranžoval poslední detaily na stole. Louis už měl připravené šampaňské a Zayn držel tác se skleničkami. Postavili jsme se okolo vchodu do altánku a čekali na Roxy. Hned jak jsem uslyšela klepot podpatků, oddechla jsem si, že nebudu jediná vypadat jako šašek na karnevalu. Hned jak se Roxy objevila před vchodem, všichni umřeli údivem. Měla upnuté zelené šaty a ohromně vysoké černé lodičky. Vypadala jako sexy lesní víla. Začala jsem z plna hrdla zpívat Happy Birthday. Cítila jsem se celkem trapně, protože kluci jen žrali pohledem Roxy, ale po sekundě zaváhání se přidali též. Roxy se smála a upustila i pár slz. Nejradši bych ji hned objala, ale musela jsem vystřelit konfety, když sfoukla svíčky. Hrozně jsem se lekla a tak trubka už bez konfet letěla na zem, Louis o ni zakopnul, vrazil špunt, který vystřeloval z láhve do Zayna a ten upustil celý tác se skleničkami, které se samozřejmě rozbili na malé kousky. Nastalo ticho. Zayn se snažil udržet rovnováhu. Roxy vybuchla smíchem a vzala Louisovi láhev šampaňského a napila se. Podávala láhev do kolečka a každý se napil. Nevadilo to. Bylo to takové milé, kamarádské. I když lehce nehygienické. Roxy se rozbrečela štěstím a já ji jen objímala jako idiot. Navzájem jsme si chválily vzhled a šaty. Kluci chystali dort a dávali kousky na papírové talíře. Zacláněla jsem Roxy, aby neviděla jak je ten dort trapný a radši jsem se s ní fotila Polaroidem. Další fotky do sbírky. Posedali jsme si ke stolu a mezi tím Harry donesl jiné skleničky. Rozlilo se šampaňské a přes stolek se podávali dárky. Bylo to celkem nevhodné ale stejně super. Roxy dostala nějaké drobnosti a tak.
„Carmel! Ten dort je naprosto úžasnej!“ Cpala si Roxy dort na vidličce a zapíjela ho šampaňským. S Liamem jsme si přes stolek plácli a při doteku s jeho rukou mnou projel ten známý elektrický šok. Musela jsem na to hned sníst celý kus dortu a vypít dvě skleničky.
„Myslím, že bude lepší dojít pro něco lepšího! Dneska párty hard takže Liame, naval klíčky od alkoholové skříňky!“ Louis napřáhl ruku k Liamovi. Ten nadzvedl obočí a zasmál se. Podal Louisovi klíček a ten se se smíchem rozběhl k Vile. Všichni jsme se zasmáli a já jsem poklidila nepořádek do obrovského kýble u grilu. Vzala jsem si jednohubku z tácu a strčila jsem si ji do pusy. Hned mě to omrzelo a nenápadně obsah pusy vyplivla do toho kýble též. Napila jsem se džusu z nějaké skleničky, která nebyla určitě moje. Louis dorazil s tácem skleniček a lahví alkoholu, džusu a Coly. Roxy si sama pro sebe zatleskala a podávala nám skleničky, které Louis plnil.
„Zahrajeme si Monopoly!“ vykřikl mezi rozhovorem jen tak z ničeho nic Niall. Přestala jsem mluvit na Zayna a radši jsem se napila. Monopoly na party, to je komické. Radši jsme měli udělat něco šíleného, jak se na párty dělá. Ráno by tady byla metrová nálož barevných kelímků a prázdné láhve nebo špinavé nádobí od jídla. Legendární párty. Chtěla jsem vždycky takovou zažít, no to by se nesměli konat jen v Americe. Určitě se Británii vyhýbají! Pila jsem drink a přitom přemýšlela nad spravedlností ohledně Amerických párty.
„Hele co jsem našel cestou!“ slyšela jsem Nialla, ještě než vešel do altánku. Pod paží měl krabici Monopoly ještě v originální balící fólii a před sebou držel toho zeleného nafukovacího krokodýla, co jsem se s ním seznámila hned první den. Od té doby jsem ho viděla snad ještě jednou a potom už ne. Bylo to milé střetnutí se starým známým.
„Je to Ronald!“ řekl Niall pevně a hodil Ronalda na gauč v rohu altánku ten, kde jsem první den seděla s Haroldem.
„Ne, ne, ne to je Geronimo!“ nesouhlasil Louis a hodil po Niallovi kus dortu. Skončil v polovině stolu, neměl takový švih jako Harry s Nutellou. Niall se začal smát tím svým nakažlivým smíchem a tak jsem se musela rozesmát taky.
„Kluci! To je přece Frederika!“ uklidňoval je Liam a držel se svého názoru, který byl podle mě rozhodně nejlepší! Frederika je boží jméno. Ach ne, zase souhlasím se vším, co Liam řekne. Jsem posedlá, totálně zabouchnutá.
„Mám nápad! Nechte vybrat jméno Roxy, když má ty narozeniny!“
„JO! Jasně! Good idea!“ ozývalo se od všech. Já jen mlčela a přežvykovala preclík.
„Tak jo…“ Roxy se uvelebila na židli a jednu nohu si strčila pod zadek. „Hmm…myslím, že by to jméno mělo mít nějaké poslání, víte co myslím?“ tvářila se hrozně seriózně a mě to nedalo a zase jsem se rozesmála. Všichni se na mě dívali, jak mě drtí záchvat smíchu. Myslím si, že můj smích je stejný jako Niallův, protože ten se za chvíli taky začal smát a divím se, že jsme nebrečeli smíchy. Roxy nasadila směšný vyčítavý pohled a jen se na nás zasmála.
„Dobře bude to Kanec!“ řekla najednou. Vyvolalo to ve mně další nekončitelný záchvat smíchu.
„Pro..proč se krokodýl jm..jme..jmenuje kanec?“ mluvila jsem mezi smíchem a utírala jsem si prsty slzy, co mi stékali z očí.
„To je to poslání! Krokodýl – Kanec!“ rozčilovala se a pořád dělala ten nechápavý úsměv.
„Roxy, tvoje inteligence je právě teď na bodu mrazu v Amazonce!“ poplácal ji po rameně Niall.
„Amazonce? Neeeeeeeee, nemyslels Antarktidu?“ rozesmál se i Harry. Tohle už nešlo vydržet. Smíchy mi umíraly břišní svaly a hlavu jsem měla položenou na stole, protože už jsem ji neudržela.
„Není to jedno?“ oponoval Niall a sedl si s miskou preclíků vedle mě a Zayna. Začal rozdělávat krabici s Monopoly a posouval jídlo na kraj stolu, aby mohl rozložit hrací desku. Pořád jsem se smála a třásla se stolem. Niall na mě křičel, ať přestanu ale já se pořád jen smála. Jsem debilní. Absolutně jsem nechápala pravidla Monopolů a taky se mi nelíbili ty papírové, falešné peníze. Měli jsme nějaké figurky a nikdo mi nechtěl nechat žlutou. Ne, že by žlutá byla moje oblíbená barva ale při pohledu na ty vyblité ostatní se spokojím se žlutou. Harry v pozadí strčil svůj IPhone do takových těch přenosných repráčků. Úplně mnou projel mráz, jak jsem viděla, že ho má úplně odřený a obité kraje. Chtělo se mi brečet. Já bych si to nemohla dovolit ani za celé léto, co bych pracovala a on si ho tady háže po zemi, určitě. Prostě to je frustrující. Díky bohu má Harry podobný playlist jako já, takže jsem nemusela čekat nějaké debilní interprety, které nesnáším. Počínaje rapem. Když Niall porozdával barevné peníze, začala jsem se cítit decentně opile a musela jsem hodně klipkat očima, abych si spočítala můj obnos ve falešné bance. Zůstala mi červená figurka. Žlutou si ukradla Roxy, nebudu se hádat s oslavencem.
„Můžu si vystřelit ještě jedny konfety?“ vstala jsem uprostřed hry a obešla celý stůl dvakrát, než jsem je našla.
„Je ti dobře Caramel?“
„Caaaaaramba!“ zařval Zayn.
„Co? Cože? Jen si chci vystřelit!“ oddělala jsem ochranou krytku a připravila jsem se na výstřel. Liam odněkud vytáhl deštník a dal si ho nad hlavu. Roxy se k němu přisolila. Ta svině! To jí nepřeju! Namířila jsem ‚hlaveň‘ konfet přímo na ty dva. Aaaaaaaaa agresivita se aktivovala a já vystřelila přímo Liamovi do obličeje. Nevím, co mě to napadlo. Mohlo se mu něco stát! Jsem debilní, jak říkám.
„Jupsík!“ zakryla jsem si pusu, konfety hodila Louisovi na klín, vyzula jsem si boty (nevím proč jsem kráva) a vyběhla jsem z altánku. Skoro jsem se převrátila do bazénu, ale vybalancovala jsem to a běžela jsem ještě víc do zahrady. Byly tu plotové dveře do lesa. Zase nevím, co mě to napadlo, ale běžela jsem do lesa. Bosá, podotýkám. Zakopávala jsem o kořeny, ale bolest na nohách jsem necítila. Prostě jsem běžela lesem jako šílený zabiják od vraždy. Myslela jsem si, že Liam poběží za mnou, ale asi jsem se mýlila. Čekala jsem opřená o strom ale nic. Žádný zvuk ani kroky. Nasadila jsem naštvaný obličej (zase nevím proč) a šla jsem zpět. Pravděpodobně jsem zabloudila. Měla jsem pocit, že jdu stejnou cestou, ale nešla jsem. Očividně.