22.Tiptoe: Love you, One Direction.

Alalalalalala mám takovou dobrou náladu že sem tu kapitolu dám! I když komentáře zklamaly! Díky Lucce a Pati ^^ A vy ostatní jakožeee vzpamatujte se! Tady se rodí Rowlingová 2 a vy nedáte ani komentář! (Vážně mám dobrou náladu) Poslouchám Boba Marleyho a je mi fajn. Ne, normálně ho neposlouchám :D. Jen chci říct, že dneska jsem si četla úvod tiptoe a vyznělo to trochu jakoby Car a Rox byly directionerky, což nejsou. Trochu mi to přišlo divný tak jen tak naokraj. Jdu si otevřít složku s Tiptoe a napíšu zase další kapitolečičku :D. Rozhodně se máte na co těšit!! (Květinoo, tobě to nevěnuju, protože pro tebe mám nachystanou mnohem lepší kapitolu na věnování! :*)-Cath

„Tak hele, tady jsou listy, tady jsou balíčky a tady…další dopisy.“
„A to jako nepoznají, že to není vaše písmo?“ zeptala jsem se předem.
„Kdo zná naše písmo tak dobře? A stejně je to jedno. Když fans uvidí dopis od nás tak jim to bude stačit.“ Niall přitáhl z chodby obrovské pytle pošty. Prý to dostali už cestou sem, neměli na to čas, ale tlačí je do toho a tak to musí udělat. A my samozřejmě taky. Byly to listy od fans a balíčky sladkostí a jiných věcí. Snad nenarazím zrovna já na bombu.
„A proč to musíme dělat? Já bych radši ležel u bazénu, nebo tak,“ Louis nemluvil nadšeně. Jediná nadšená byla Roxy. Začala se hrabat v balíčkách a vyjídat gumové medvídky.
„Prostě musíme! Takže si berte. Tady jsou papíry a tužky a taky obálky.“ Niall ukazoval popořadě na stolek. V modrém hrnku byly propisky a barevné tužky, které hnedka vylovila Roxy. Nepochopila pointu. Má to být jakoby to psal kluk, ne červeně s otiskem rtěnky. Ale co. Na stovky odpovědí je to jedno. 
„A má se to udělat dneska?“ Trochu jsem přikrčila nos a šmátrala rukou po propisce. Vytáhla jsem si jednu s Mariem. Bingo!
„Už nekecej Car. Musíme to udělat co nejdřív. Potom to dát Tuckerovi-“
„Kterej přijede mimochodem až za tejden!“ přerušil ho Louis a omylem utrhl s obálkou i polovinu dopisu. Rozšířil oči a obálku hodil na zem.
„No a co. Stejně se nudíte a navíc tady máme dvě osoby navíc. Napíšeme toho co nejvíc a zbytek do tejdne.“ Niall se mi v tomhle postoji zdál jako Liam smíchaný s královnou Elizabeth. Divná představa ale budiž. Dostala jsem přidělenou hromadu obálek. Červené, zelené, modré, vzorované, chlupaté a ty bílé taky. Tolik druhů obálek jsem snad nikdy neviděla. Niall si vzal balíčky a roztřiďoval bonbony. To měla být moje práce! Neodmlouvat celebritě, pravidlo první.
Otevřela jsem první dopis nožem od grilování, co tady nedávno proběhlo. Dopis byl napsaný 22. Dubna. Dobrá odchylka. Byl od nějaké Savanah a psala, jak moc je miluje a jak jí změnili život. Taky mi změnili život. Na konci listu byl obrovský podpis a otisk pusy. O Bože, ona na ten papír nastříkala i parfém! A dost děsný parfém. To jí dám sežrat.
„Kam vyhazovat ty dopisy?“ zeptala jsem se, ale otázka zůstala viset ve vzduchu.
„Okej, tak na zem,“ odpověděla jsem si sama. Jak neočekávané. Odhodila jsem list i obálku na zem a vzala si čistý papír.

Milá Savanah,
děkujeme za tvůj list a moc si vážíme tvé náklonnosti. Posíláme pozdrav z Británie!
Love you, One Direction.

„Stačí?“ Podstrčila jsem popsaný papír před Harryho, co seděl vedle mě v altánku. Přikývl a dál se věnoval čtení svého. Poctivec! Ostatní listy jen rychle proletěli očima a napsali stručný odkaz. Harry se na každý dopis usmíval, dokud ho nepřečetl a potom napsal aspoň pět vět a obrovské srdíčko. A podpis, jasně. No já se podepsat nemůžu. Vaše Carmel. Taky bych chtěla mít svoje fanoušky. Caramelky! Rozhodně by se jmenovali Caramelky. Já a moje Caramelky. Vzala jsem si ultra zelenou obálku z hromady. Byl tam asi kilometr dlouhý dopis od Ashley. Určitě to budu číst celé.
„Na, tady máš celej román.“ Poskládala jsem to zpátky do obálky a položila zelený hnus na Harryho území. Ten si to rád přečte. Další obálka a další a dvacátá a třicátá. Šlo to tak hrozně pomalu. Harry jich měl za sebou asi patnáct a ostatní třikrát víc. Já byla zlatý střed. Roxy se hrozně smála každému slovu a odepisovala červeně. Niall vyjídal bonbony z balíků a odepisoval na lístky v nich. Louis by asi nejradši rezignoval bohužel mu to Niall nedovolil. Zayn opustil pracoviště, protože zvracel. Zvracel pořád, celý den. Možná je lepší zvracet, než odepisovat na dopisy od fanoušků. Já jsem si ukradla pár velkých obálek z jiného pytle a začala jsem si hrát s dárky.
„Tady ta holka vám nahrála písničku. Chcete si to poslechnout?“ Z obálky jsem vysypala stříbrné CD popsané jako Kelssey.
„Ne, díky. To už tady bylo a od té doby si neposlouchám nahrávky. Fakt životní zážitek z té první a poslední. Ta holka se tak normálně odhalovala! Nic bych neřekl, ale mohla mít tak dvacet tisíc kilo. Nikdo není perfektní, ale tohle bylo moc i na mně, věčného romantika!“ Niall si na to musel dát ještě hrst bonbonů, aby tu vzpomínku zahnal.
„Ty a romantik? Aha, tak tomu nevěřím,“ kroutila jsem hlavou. Vážně jsem tomu nevěřila. Kdyby měl holku, tak by s ní pravděpodobně každý večer pil pivo a hrál Fifu, popřípadě auta (měla jsem tady tu čest několikrát). Ale že by své holce uvařil večeři, no možná proto, aby to všechno snědl, ale to fakt ne.
„Jasně, že jsem romantik!“ bránil se záškodnickým úsměvem.
„Hahaha, dovol mi se znovu zasmát. I tady Harry je větší romantik než ty! To je jako bych já o sobě řekla, že jsem úžasná. Já si za tím stojím, ale ostatní tomu nevěří. Chápeš. Je to divný.“ Naklonila jsem se přes stůl a vzala jsem si pár lízátek od Roxy.
„Ty určitě si úžasná a já jsem romantik. Debata je u konce. Díky.“
„Nevěřím mu ani slovo…“ zašeptala jsem k Harrymu. Ten měl oči pořád v dopisech.
„Ježíši, co je tohle za člověka!“ flákla jsem Harryho do ramena obálkou s bublinkovou fólií. Nehnul ani očima. Louis z nudy trhal dopisy na kousky a počítal si skóre, na kolik nejvíc kousků dokáže jeden dopis roztrhat. Ale o největší zábavu se nám stejně postarala Roxy, která poslouchala něco se sluchátkama a i nahlas zpívala. Sama o tom ale nevěděla. Dost jsme se bavili. Mezičasem přišel i Liam, bohužel nás šel jen zkontrolovat a hned zase šel zpátky. Hned jak jsem ho viděla, zalila mě vlna nervozity a tepla. Nestačilo to vedro venku? Jediná útěcha byla klimatizace v altánku. Už chápu, na co dávají peníze bohaté celebrity, na klimatizace do otevřeného prostoru. Výhoda jako prase. Zatleskáme. CD té holky jsem si odložila na stranu. Poslechnu si to ve studiu, až budou zase zkoušet. V dalším balíčku jsem narazila na hromadu Skittles, takže mě práce hned bavila více.

„Co byste říkali na piknik v lese? Dobrá idea, ne?“ To psaní mě už vážně nebavilo a pravděpodobně mi v blízké době upadla ruka.
„To mi připomíná, že mám hlad,“ okomentoval to Harry.
„Souhlasím! Pamatuješ na náš piknik s Jakem? Awww!“ Roxy sepjala ruce a skousla si spodní ret.
„Bohužel pamatuju. Skočili jste na sebe už po salátu! A já jsem si radši prohlížela etiketu od sušenek. Označuju to za nejhorší piknik v historii!“
„Na chatě máme piknikovej košík, můžu pro něj skočit. Vlastně s Roxy, sama se bojím. Dlouho tam už nikdo nebyl, co když se tam ubytovala srnka nebo tak.“
„Srnka? Spíš nějakej vrah, ne?“
„Neříkej to! Ah, pozdě. Teď budu mít ještě větší strach!“ složila jsem si ruce na stůl a natáhla jsem brčkem limonádu. Nos už dávno zalepený nemám. Spravilo se to rychle. Je decentně nakřivo, ale nenosím tu příšernou pásku jako po napuštění silikonem.
„Skočím tam s tebou! Už ani minutu s obálkou od…ehm…Emilie, Katherine a Zoe!“ prohlížel si adresy na listech Louis.
„Fajn! Tak bude piknik! Udělejte něco na jídlo a my jsme hned zpět!“ Zavrzaly židle a už jsme šli z Vily.

„Takže vy jste s Roxy to, víš co?“ povýšenecky jsem se na Louise podívala a mnula jsem si ruce.
„Cože? Ne…cože?!“ vyděsilo ho to. Vykulil oči a obraňoval se rukama. Zasmála jsem se na tom.
„Já myslela přátelé! Úchyle! Nebo snad něco víc? Louisi! Nespíš s Roxy, že ne?“ teď jsem byla vyděšená já.
„Car, vážně si myslíš, že s Roxy spíme? V plným baráku? A k tomu přátelství, jo. Jsme přátelé, myslím.“
„To je pravda, nachytali bychom vás! Nezkoušejte to! Roxy dokáže být přesvědčivá!“
„Nedám se! Přísahám!“ Položil si ruku na srdce a přikyvoval.
„No vlastně…umírám, když máš tílko a čepičku. Fakt sexy! Takže bych se Roxy nedivila, kdybyste spolu spali.“
„Přijdu ti sexy?“
„Jo. Jako každej z vás, prosím tě neptej se na takový kraviny!“
„Nechápu, proč holky svou náklonnost tak tají! Když mě se líbí holka tak sem otravnej a tak prostě…“
„Zlato vím, co kluci dělají ale …počkej tím chceš říct, že se ti nelíbím?!“
„Ne, ne, ne! To jsem nechtěl říct! Jenom nejsi…ehm…typ pro mě.“
„Takže Roxy.“
„Co máš proti?“ smál se na mých kecech. Kdo by ne.
 „Nic! Jenom to, že je Rox hezčí než já! S tím se nikdy nesmířím! Prostě ne!“
„Ty seš totiž úžasná, že!“ Objal mě rukou okolo ramen a přitisknul si mě blíž k tělu.
„Tak jo, věřím ti!“ Natiskla jsem se na něho obličejem a zamumlala něco do trička.

  

Nakonec se s vámi chci podělit o kus playlistu co mi hrál u psaní! Bylo toho hodně protože jsem se furt fotila :DDDDD

U ALAYLM mám extra seksi fejs :3

A jo, jsem úžasná! (mělo to bejt vidět na mobilu ale není :((((()